V souvislosti s řáděním tornáda v několika obcích na pomezí Břeclavska a Hodonínska v červnu roku 2021 se zvedla v naší společnosti obrovská vlna solidarity s postiženou oblastí republiky a vznikla potřeba pomáhat zasaženým obcím a jejich strádajícím obyvatelům. Nyní se na účetní společnost obrátila s dotazem firma, která v roce 2021 těmto obcím poskytla peněžní dar a není si jistá, zda je tento dar daňově uznatelný.
Trocha teorie
Podle § 20 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), platí, že od základu daně sníženého podle § 34 ZDP lze mimo jiné odečíst hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona, a to na vědu a vzdělávání, výzkumné a vývojové účely, kulturu, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám, politickým hnutím, evropským politickým stranám nebo evropským politickým nadacím na jejich činnost. Jinými slovy od základu daně z příjmů fyzických a právnických osob lze odečíst hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého mimo jiné obcím např. na účely sociální, zdravotnické, humanitární, charitativní apod.
Další podmínkou pro odečtení bezúplatného plnění (daru) od základu daně dárce je kromě stanoveného účelu a omezeného okruhu příjemců daru rovněž hodnotové kritérium daru. Hodnota bezúplatného plnění, v případě finančního daru je to výše darované částky, musí činit alespoň 2000 Kč a v úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně sníženého podle § 34 ZDP. Toto neplatí pro zdaňovací období, která skončila v období od 1. 3. 2020 do 28. 2. 2022, za něž lze v úhrnu odečíst vždy nejvýše 30 % základu daně sníženého podle § 34 ZDP (tento odpočet nemohou uplatnit veřejně prospěšní poplatníci). Tato časově omezená výjimka se tedy vztahuje i na dotazovanou událost.
Je tedy finanční dar obcím postiženým tornádem daňově uznatelný?
Dále tu je otázka prokázání daru. Poplatník daně z příjmů, v našem případě právnická osoba, který se rozhodl dar uplatnit jako nezdanitelnou částku základu daně, musí tuto skutečnost prokázat správci daně potvrzením příjemcem daru. Nejvhodnější se jeví sepsat o předání daru darovací smlouvu, kde bude uvedeno jméno dárce, účel, výše daru a data jeho předání, kterou příjemce daru (postižená obec či obce) potvrdí. Prokázání daru a zejména jeho účelu je důkazní břemeno darujícího. Podle pokynu GFŘ D–22 poskytnuté dary prokáže dárce dokladem, ze kterého musí být patrno, kdo je příjemcem daru, hodnota daru, účel, na který byl dar poskytnut, a datum darování. Jak ale finanční správa uvádí na svých internetových stránkách, i bez potvrzení konečného příjemce může správce daně uznat poskytnutí peněžního plnění, pokud poplatník doloží (např. výpisem z bankovního účtu), že finanční prostředky byly poukázány na bankovní účet na pomoc lidem v postižených oblastech, zřízený k účelu veřejné sbírky, která je zaevidována v centrální evidenci veřejných sbírek vedené Ministerstvem vnitra podle § 26 odst. 2 a 3 zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách.
Pro uplatnění bezúplatného plnění jako nezdanitelné částky základu daně musí být tedy splněny tři podmínky, a to:
- účel bezúplatného plnění
- minimální výše
- maximální výše
V případě splnění těchto a výše uvedených podmínek je možné uplatnění bezúplatného plnění (finančního daru) jako nezdanitelné částky základu daně. Na závěr je dobré zdůraznit, že samotný dar není podle § 25 odst. 1 písm. t) ZDP daňově uznatelným výdajem. O hodnotu poskytnutého daru ale lze při splnění uvedených podmínek základ daně snížit.
