Na konci března je ve většině firem hlavním tématem řešení účetní závěrky a souvisejících procesů. Zdrojem potíží bývají nejčastěji nové legislativní úpravy a jejich správné zavedení do praxe. Letos byla řada společností na pochybách, jak má podle nových pravidel, daných zákonem 609/25020 Sb., správně odepsat nově pořízený nehmotný majetek a jeho technické zhodnocení. Pokud se to týká i vás, přečtěte si další příklad ze série problémů, které účetní společnost řešila se svými klienty.
Jak odepsat technické zhodnocení softwaru pořízeného v roce 2021
Klient se na GT účetnictví obrátil s dotazem, jak má postupovat v případě, kdy si v roce 2021 pořídil nehmotný majetek, software za 1 mil. Kč, a chce jej rovnoměrně odpisovat podle doby jeho předpokládané použitelnosti, tedy 5 let. Během pátého roku odpisování by software chtěl mít technicky zhodnocený za 500 tis. Kč.
Firma se do konce roku 2020 řídila zákonem o dani z příjmů a daňově odpisovala zvýšenou pořizovací cenu (mínus oprávky) minimálně dalších 18 měsíců. Nyní řeší problém, jak má postupovat u nového nehmotného majetku.
Pro odpisování nehmotného majetku nově platí pouze účetní předpisy
Zákonem 609/2020 Sb. byl novelizován zákon 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). Mimo jiné bylo novelou zrušeno ustanovení § 32a ZDP a tímto byla zrušena i daňová kategorie nehmotného majetku. Zmíněné ustanovení § 32a ZDP upravovalo z daňového hlediska také odpisování nehmotného majetku a jeho součástí byla i definice technického zhodnocení nehmotného majetku a způsobu jeho odpisování.
Ustanovení § 32a odst. 6 ZDP umožňovalo cestou technického zhodnocení zvýšit vstupní cenu nehmotného majetku. Za technické zhodnocení se považují výdaje na ukončené rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti nehmotného majetku, případně zásahy, které mají za následek změnu účelu nehmotného majetku, pokud po ukončení u jednotlivého nehmotného majetku převýší částku 40 000 Kč. Dále mimo jiné platilo, že poplatník pokračuje v odpisování nehmotného majetku ze zvýšené vstupní ceny (snížené o již uplatněné odpisy) od měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo technické zhodnocení ukončeno, a to rovnoměrně bez přerušení po zbývající dobu odpisování stanovenou podle § 32a odst. 4 (software a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje nejméně 36 měsíců), nejméně však u softwaru a nehmotných výsledků výzkumu a vývoje po dobu 18 měsíců.
Takto šlo postupovat u nehmotného majetku pořízeného před 1. 1. 2021. Upravuje to přechodné ustanovení (čl. XII bod 10 přechodných ustanovení k zákonu č. 609/2020 Sb., které uvádí, že na nehmotný majetek pořízený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tedy dříve než 1. 1. 2021) a na technické zhodnocení tohoto majetku dokončené a uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (po 31. 12. 2020) se použije zákon 586/1992 Sb. ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tedy do 31. 12. 2020).
V úvodu zmiňovaný nehmotný majetek (software za 1 mil. Kč) byl pořízen až v roce 2021, což znamená, že se na něj ustanovení § 32a ZDP ani zmíněné přechodné ustanovení už použít nedá.
Jak uvádí finanční správa, záměrem změny bylo mimo jiné dále technické zhodnocení nehmotného majetku podle ZDP neodpisovat. Tento zákon totiž jako celek s odpisováním technického zhodnocení nehmotného majetku už nepočítá, a proto nestanovuje pravidlo pro určení vstupní ceny technického zhodnocení ani způsob jeho odpisování. Z důvodové zprávy k dané úpravě navíc není patrné, že by záměrem poslaneckého návrhu (poslance hnutí ANO Jana Volného) bylo dát technickému zhodnocení nehmotného majetku speciální daňový režim. Nově se tak na pořízení nehmotného majetku, jeho odpisování a v neposlední řadě i na jeho technické zhodnocení vztahují pouze účetní předpisy. Tazatel vycházel ze skutečnosti, že účetní odpisy nehmotného majetku budou zároveň daňovými odpisy, a ty budou v plné výši daňově uznatelné. Při stanovení délky odpisování však musí mít účetní jednotka i nadále na zřeteli předpokládanou dobu používání nehmotného majetku, aby tak byla dodržena zásada věrného a poctivého výsledku hospodaření. Není tedy například možné, aby byly „drahé“ programy odpisovány během jednoho roku nebo dvou let, pokud se předpokládá jejich obvyklé používání po delší dobu. Pro délku odpisování technického zhodnocení na nehmotném majetku je potřeba si stanovit jednotné pravidlo v účetní směrnici, které může upravovat způsob odpisování nehmotného majetku, na němž bylo provedeno technické zhodnocení, podobně jak bylo stanoveno ve zrušeném § 32a ZDP.
A jak je to s odpisy nehmotného majetku u poplatníků, kteří nevedou účetnictví?
Na závěr je vhodné poznamenat, že pro poplatníky, kteří nevedou účetnictví (nejsou tedy účetními jednotkami a vedou např. daňovou evidenci), se nic nemění. I nadále pro ně platí, že mohou při pořízení nehmotného majetku uplatnit daňový výdaj v návaznosti na zaplacení. Plyne to z ustanovení § 24 odst. 2 písm. zn) ZDP, podle něhož jsou daňově účinné výdaje na pořízení nehmotného majetku nebo jeho technického zhodnocení u poplatníků s příjmy podle § 7 nebo § 9 ZDP, pokud nevedou účetnictví.