Co z Česka a Slovenska činí vhodné prostředí pro rozvoj e-shopů, jaké by měly být první kroky při zakládání e-shopu a v čem provozovatelům online obchodů pomůže ERP systém?
Odpovědi na tyto i jiné otázky nám dal Robert Mráz, spoluzakladatel firmy ui42. Jeho nejoblíbenější částí práce jsou právě technologie – speciálně IT a ještě speciálněji ty webové. V ui42 proto má na starosti technologické aspekty služeb a produktů, vedle čehož zároveň působí jako vedoucí vývojářského týmu a dohlíží i na finance, smlouvy a procesy. Mimo ui42 pak vyučuje na bratislavské Univerzitě Komenského, kde vede kurz o vývoji a životě webových aplikací.
O Česku a Slovensku se v poslední době hovoří jako o e-commerce velmocích. Je to pravda? A pokud ano, co z nich pro růst e-shopů činí vhodné prostředí?
Česká republika je e-commerce velmocí nejen v poslední době, ale v podstatě odjakživa. Slovensko pak sice za ČR mírně zaostává, oproti okolním státům je ale stále popředu. Tento trend zajistilo vhodné prostředí tvořené kombinací talentovaných a tvořivých lidí s technickými i odbornými znalostmi. Internet je stále relativně novou technologií a tito lidé tak nejsou brzděni historickým deficitem dědictví socialismu. I za minulého režimu ale Československo drželo prst na tepu celosvětového IT vývoje a v rámci socialistického bloku jsme v této oblasti byli jasným lídrem.
Jak tomuto růstu napomohla restriktivní opatření spojená s pandemií koronaviru? Lze totiž narazit na názor, že ve výhodě jsou ti podnikatelé, kteří zvládli rychlý přechod z kamenné prodejny na e-shop.
Růst online prodeje tu byl už před pandemií. Je ovšem pravdou, že pandemie ještě více posunula vnímání významu online prodeje. Především ale způsobila výrazný nárůst podpůrných offline služeb jako jsou například kurýrní služby. To umožnilo online obchodům lépe využívat potenciál, ze kterého se stále využila jen malá část. I tak se ale našly případy obchodníků, kteří i přes několikanásobný nárůst objemu online prodeje nedokázali kompenzovat propad prodejů v kamenných pobočkách.
Tvrzení, že podnikatelé zvládající rychlý přechod do online jsou ve výhodě, pak platí univerzálně. Život koneckonců mění podmínky často a rád.
Znamená to tedy, že pokud se podnikatelé rozhodli spustit e-shop nyní, svou příležitost již promeškali a budou mít těžší podmínky oproti e-shopům založeným během koronakrize?
S tím bych opatrně nesouhlasil. V online prostoru stále čekají obří příležitosti a je proto třeba udržet si odvahu a touhu experimentovat. Dlouhodobě přežijí jen ty nejlepší e-shopy – tedy takové, které budou nabízet nejžádanější zboží a služby za nejpřiměřenější cenu. Nemusí ale automaticky jít o e-shopy, které jsou na trhu nejdéle či naopak vznikly až během koronakrize. Je totiž klidně možné, že e-shopy, které budou nejúspěšnější za 10-15 let, ještě ani nevznikly.
Pravdou ovšem je, že rozběhnout nový byznys v čase krize bývá lepší. Turbulentní prostředí totiž novým inovativním e-shopům nahrává daleko více než zkostnatělým a zaběhaným molochům.
Dejme tomu, že některý ze čtenářů právě zvažuje vstup do e-commerce, ale neví, kde začít a co všechno mít připravené. Na co by se měli podle Vás takoví lidé během „stavění základů“ e-shopu nejvíce zaměřit?
Je rozdíl v tom, zda je vstup do e-commerce jen rozšířením již zaběhaného kamenného prodeje, nebo zda s byznysem začínáte takříkajíc na zelené louce.
Pro ty, kteří svůj byznys o e-commerce pouze rozšiřují, je největší výzvou pochopit rozdíl mezi klasickým a online prodejem. Rovněž je také třeba najít a zaškolit ty správné lidi tak, aby dokázali zabezpečit všechny potřebné činnosti. Výhodou zaběhaných obchodů je i fakt, že obyčejně už mají zajištěný nákup, evidenci, skladování, balení, dopravu, cenotvorbu a financování.
Toto všechno musí nově založený byznys teprve vybudovat, a takový proces je časově i finančně náročný. Při budování e-commerce obchodu od nuly je nicméně velkou výhodou možnost vybrat si jednotlivé komponenty a nastavit všechny postupy tak, aby seděly na míru online podnikání.
V obou případech by prvním krokem měl být průzkum poptávky a konkurence. Na webu lze zjistit, jaká je skutečná poptávka po zboží, které chcete prodávat. Dobré je také si najít ceny u konkurence, objem jejich prodejů a identifikovat silné a slabé stránky.
V neposlední řadě je pak nutné zodpovědně rozložit síly i finance do delšího časového úseku, abyste si oboje „nevyplácali“ hned na začátku.
Jaké podle Vás lidé dělají při zakládání a rozjezdu e-shopu nejčastější chyby a špatná rozhodnutí, a jak se těmto chybám mohou vyhnout?
Kdysi býval nejčastější chybou názor, že rozjezd e-shopu nejlépe zvládne dobrý programátor schopný si jej naprogramovat podle sebe. Pravdou ovšem je, že e-shop je v jádru jen další podoba obchodu a rozjíždět ho má smysl pouze pro člověka, který je rozený obchodník. Takový člověk rád prodává, rád kupuje, dokáže vycítit potřeby lidí a ví, za které zboží by zákazníci rádi zaplatili. E-shopy, které v roli hlavního tahouna nemají schopného obchodníka, mají prakticky nulovou šanci na úspěch a další růst.
Vše ostatní bych nenazval ani tak chybami, jako spíše slepými uličkami. Těm se vyhnout nejde. Důležité jsou zde dvě věci – umění přiznat si, že daný směr nevyústil v požadovaný výsledek, a pak také snaha udělat to znovu, jinak a lépe.
Nové e-shopy se budou muset vypořádat s početnou a často již zaběhanou konkurencí. Co byste poradil novým e-shopům snažícím se prorazit?
Žijeme v rychlé době, uživatelé proto ocení e-shop, na kterém si zboží objednáte rychle přes smartphone a dostanete jej co možná nejrychleji (ideálně do 24 hodin). Pokud pak tuto schopnost zkombinujete se zajímavým sortimentem dostupným v dostatečném množství a za dobrou cenu, máte velkou šanci prorazit i mezi zaběhanou konkurencí.
Řekněme, že se výše zmiňovanému čtenáři podařilo e-shop rozjet a prorazit s ním. Počet objednávek roste a s ním i množství nutné administrativy. Rovněž se objevuje i první chybovost – nepořádek na skladu, chybně odbavené objednávky, pozdní expedice vinou vytíženosti a podobně. Jaký další krok byste mu v této fázi poradil?
Automatizovat procesy. Zde je dobré zapojit selský rozum a začít u největších slabin. Pokud například máme mnoho skladových položek, na skladu nám leží zboží za hodně peněz, a i přesto nezvládáme včas odbavovat objednávky, je nejprve třeba uklidit sklad.
Bez ohledu na to, kterým procesem implementaci začnete, je ale nejprve třeba načrtnout si alespoň top level architekturu celého řešení. Zde doporučím najít si odborníka, ideálně zkušeného systémového architekta, a nechat ho vytvořit návrh. Je to podobné, jako kdybyste chtěli postavit komplex budov – nezačnete stavět jednu budovu, ale necháte si nejdřív načrtnout plán celé zóny, který bude zohledňovat vazby mezi jednotlivými částmi.
V IT naštěstí není bourání tak drahé jako ve stavebnictví, i tady se ale může špatně navržené řešení několikanásobně prodražit a být výrazně pomalejší. Takové řešení by vás následně omezovalo v růstu a osobně znám obchod, který taková chyba „zabila“.
Pokud se obchodník rozhodne pro propojení e-shopu s ERP systémem, podle čeho by měl vybírat vhodné řešení a jaké otázky by měl mít na dodavatele daného řešení?
První kolo výběru ERP systému by mělo zohlednit zejména plánovanou velikost e-shopu, zda plánujete 50 nebo 50 tisíc transakcí denně, zda chcete mít v sortimentu 50 produktů nebo milion, a zda chcete prodávat do jedné země či celého světa. U všech ERP systémů, které dokážou splnit uvedená očekávání a které lze navzájem propojit, bych pak požádal o orientační nacenění a stanovil si dostupný budget.
Mezi dodavateli schopnými dodat požadované systémy i jejich propojení v rámci stanoveného rozpočtu bych pak vybíral podle toho, jak si lidsky rozumím s lidmi provádějícími realizaci. Vše jde mnohem lépe, když mezi sebou mají spolupracující týmy tu správnou mezilidskou chemii.
Na závěr trošku odbočíme. ui42 a Solitea mají za sebou spolupráci při propojení ERP systému s e-shopy Pískacie a Holokolo. Jak vnímáte tuto spolupráci?
Projekt Pískacie byl výzvou pro všechny zúčastněné strany. Zákazník přecházel na nový systém Money ERP a učil se s ním pracovat. Zároveň měl na Soliteu specifické požadavky týkající se práce se skladovými zásobami, zatímco na naší straně se doprogramovalo propojení Money s naším CMS BUXUS tak, aby vše fungovalo přesně dle potřeb klienta.
Podobné to bylo i u e-shopu Holokolo. Komunikace a přístup ui42 a Solitey je založený na profesionalitě a ochotě vyhovět svým klientům. Proto si troufáme tvrdit, že spolupráce je úspěšná a jejím výsledkem jsou automatizované e-shopy, které zaměstnancům e-shopu usnadňují práci a zákazníkům nabízejí přesné informace o dostupnosti produktů. Díky tomu se minimalizují případná nedorozumění či zklamání pří nákupu.
Děkujeme za rozhovor.
S Robertem Mrázem hovořil Jan Kozák (copywriter, Solitea).
